A picture

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Přeštické prase


Přeštické prase - symbol

Přeštické prase - symbol

 

 

 

 

 

 



PŘEŠTICKÉ  ČERNOSTRAKATÉ  PRASE, JAKO JEDEN  Z  NEPŘEHLÉDNUTELNÝCH  SYMBOLŮ  MĚSTA  PŘEŠTICE

Nám přeštickým se často stává, ať jsme kdekoliv a jakkoliv daleko od  našeho města, že když přijde řeč na Přeštice, tak nám říkají: „No jo Přeštice, ty znám, tam mají ty dvě prasata nahoře na kopci u kostela“. Nebo slyšíme: “Vždycky když projíždím Přešticemi, tak se dívám, jestli tam ještě jsou?“. Občas slyšíme i názory nepříznivé: “To je příšerné, kdo to tam dal?“ A největší drzouni říkají našemu městu dokonce „Kanzendorf“.

Nebudete tomu věřit, ale i přeštičtí občané jsou rozpolceni. Někdo se na ta dvě přeštická prasata z kameniny dívá s opovržením a někdo se na ně dívá s pocitem hrdosti a jako na jeden ze symbolů našeho města. V poslední době však přibývá těch, kteří se seznámili s historií přeštického plemene černostrakatých prasat a uvědomují si jejich význam pro naše město.

 

A JAK TO SKUTEČNĚ JE S TĚMI PŘEŠTICKÝMI PRASATY?

Zemědělství je podnikání jako každé jiné a bylo vedle lovu zvěře první řemeslo, které si člověk musel osvojit. Bez zemědělské produkce nemůže existovat žádná lidská společnost, ani v 21. století.

Přeštičtí zemědělci, chovatelé i plemenáři, se v předchozích letech zaměřili na to, vyšlechtit svůj chov domácího prasete tak, aby toto prase dosahovalo špičkových parametrů v mnoha kriteriích a aby uspokojovalo potřeby tehdejší československé společnosti. A to se jim skutečně podařilo!

Takto vyšlechtěné přeštické prase je do 70 kg váhy výborné na šunku. Nad 70 kg váhy dosahuje vysokou intenzitu přírůstku, dobře ukládá sádlo a má výbornou intenzitou vývoje. Povahově je toto prase skromné, otužilé, odolné vůči chorobám i stresu. Prasnice jsou velmi plodné s 10 až 16 selaty, dobré a opatrné matky. Největší kusy dosahují váhy 200 – 400 kg. Je to prase klapouché.

Postupně si toto černostrakaté přeštické prase získalo mezi zemědělci jméno „Přeštík“.

Velká rodinka

 

 

 

 

 

 

 

 


Přeštické prase vzniklo v začátcích pravděpodobně křížením českého prasete (českého hřebenáče) a švábsko-hallského barevného prasete (bavorského), která se kolem roku 1850 na Přešticku, Klatovsku a Domažlicku chovala.

K jeho dalšímu vyšlechtění bylo využito postupem let několika dalších významných světových plemen. Díky tomu bylo přeštické černostrakaté prase dlouhá léta používáno jako plemenné k rozšiřování chovů prasat.

Za druhé světové války však byly chovy i stavy těchto prasat velmi redukovány a poničeny. Po II. světové válce se začalo s obnovou chovu přeštického prasete.

V roce 1952 byl vypracován zootechnickou komisí Československé akademie zemědělských věd (ČSAZV) plán, který po důkladných předchozích měřeních, váženích a ochutnávkách masa všech plemen prasat v tehdejším Československu, určil jako hlavní plemeno bílé ušlechtilé prase, které mělo celkově lepší parametry než přeštické černostrakaté.

Od této doby dochází ke kvantitativnímu útlumu chovu přeštického plemene, i když od roku 1952 do roku 1964 probíhalo další zušlechťování přeštického černostrakatého plemene prasat.

V roce 1964 bylo přeštické černostrakaté prase uznáno samostatným plemenem. Přeštickým zemědělcům bylo tehdy uděleno vysoké státní vyznamenání za vynikající práci.

V dalším období se uskutečňovalo další zušlechťování křížením s plemenem Pietrain (ukončeno 1972) a anglickým plemenem Saddleback (1980).

V roce 1992  bylo přeštické černostrakaté plemeno prasat uznáno jako genetický zdroj České republiky. Jeho podíl na celkové produkci jatečních prasat byl v ČR v roce 2010 asi jen 4%.

Od roku 1996 je plemeno chováno "in situ", jako genetický zdroj v uzavřené populaci a slouží jako genová rezerva České republiky pro případ nákazy nemocí hlavního plemene. Jeho populace je nyní 330 až 350 prasnic a 35 až 45 plemenných kanců, ve 12 oddělených chovech na různých místech republiky. Mimo toho je možné jej ještě nalézt v několika dalších chovech pro tržní potřebu.V roce 2010 bylo těchto tržních chovů již pouze 5.

Dnes se již upouští od chovu tohoto plemene především kvůli vyšší vrstvě tuku, která je pro toto plemeno typická. Dříve se sádlo používalo v kuchyni, bylo velmi žádané, ale dnes je nejdůležitější výtěžek masa. V tom již „přeštičák“ nemůže konkurovat masným hybridům. Dnes se sice na přeštické prasnice připouští různá plemena, např. Pietrain, aby se dosáhlo větší zmasilosti, ale vyskytují se pak problémy s plodností a odolností vůči stresu. Další nevýhoda „přeštíka“ je jeho zbarvení kůže, pro její další komerční využití.

Přeštické černostrakaté prase zabezpečovalo podle dostupných pramenů od roku 1890 do 60. let 20. století produkci masa v Západních Čechách i ostatních přilehlých krajích a zabezpečovalo tady výživu národa.

Vynikající práce několika generací přeštických zemědělců, chovatelů a především plemenářů, proslavila přeštické černostrakaté plemeno prasat a tím i město Přeštice v oblasti zemědělství a potravinářství široko daleko a dostala je do všech odborných zemědělských učebnic po celém světě!

Na památku přeštického černostrakatého plemene prasat i k uctění vynikající práce přeštických chovatelů a plemenářů, jsou v areálu bývalého zemědělského družstva u hlavní cesty z Přeštic do Klatov, umístěny na podstavci dvě prasata z kameniny, od autora Jaroslava Podmola.

Hlavní význam přeštického prasete spočívá v tom, že je to původní české plemeno!

Vedení města Přeštice si této vynikající práce našich zemědělců váží a proto byla fotografie s přeštickými prasaty zařazena jako jeden ze symbolů našeho města na titulní stranu našich www stránek. Tato fotografie s přeštickým prasaty otevírá sekci „podnikání“.

Historie přeštického černostrakatého plemene prasat, nechť inspiruje a je příkladem pro každého, kdo chce být ve své práci úspěšný. Ať už pracuje v jakémkoliv oboru.

A na závěr jedna zajímavost:

Už více než 100 let se přeštickým mládencům s posměchem říká „přeštický kanec“. Za všechny přeštické mládence těmto „rejpalům“ odpověděl již dříve zesnulý pražský herec Jindřich Plachta, který do Přeštic jezdil na návštěvu příbuzných.

V bývalé restauraci u Brčků na Pohořku, naproti kostelu, po několika sklenkách vína napsal dne 29. 9. 1942 na zadní stranu jednoho tamního obrazu:

„Jsem rád, že mě počítáte mezi kance“. „Ať jsme kanci, jen když nejsme svi...„ „Nazdar Váš Jindřich Plachta“.
 



Přeštická prasátka mají svoji webovou stránku:
http://www.prestici.websnadno.cz/

Pořad ČT1 o přeštickém praseti:
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10306517828-mala-farma/310292320310006-presticka-prasatka/titulky/

V českém rozhlase ČRo2 bylo o nich povídání v pořadu Je jaká je  11.2.2013 od 11 do 12 hodin:
http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2826620

 

Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Datum a čas

Dnes je pátek, 28. 7. 2017, 0:39:58

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Záchranný kruh

InfoKanál Přeštice

Mapa turistických informací

Mapa turistických informací