Přeštice slaví 30 let svobody

LISTOVÁNÍ DĚJINAMI PŘEŠTIC

30 LET POTÉ... PŘEŠTICE 1989–2019

LISTOPAD 1989 V PŘEŠTICÍCH

Předlistopadové aktivity

Pád režimu si nelze představit bez těch, kteří předtím proti režimu pracovali, ať už v disentu, či ve skupinách, jež se snažily být více méně nezávislé na režimní politice. Takovou skupinou na Přešticku byli dobrovolní ochránci přírody ze spolku Aktiv, založeném tehdejším inspektorem ochrany přírody při ONV Plzeň-jih Stanislavem Duchkem. O jejich činnosti a napojení na tehdejšího kastelána na zámku v Lužanech Jiřího Rumla, jenž zde distribuoval ilegální Lidové noviny, vydávané Rumlovým otcem, se dočtete v hlavním rozhovoru tohoto čísla PN a na aktuálně probíhající výstavě Paměti národa v prostorách přeštického městského úřadu. Je třeba připomenout i činnost tehdejšího přeštického děkana P. Františka Kaplánka a jeho slavnostní mši v přeštickém kostele, slouženou u příležitosti svatořečení Anežky České, při níž se zpívala česká hymna, i některá jeho kázání. Za P. Kaplánkem do Přeštic jezdil i Jiří Ruml.

Listopad v Přešticích

Po násilně rozehnané demonstraci na Národní třídě 17. listopadu 1989 vzniklo stávkové hnutí a bylo založeno Občanské fórum nejprve v pražském Činoherním klubu a poté postupně i na dalších místech republiky. V Přešticích se jádro budoucího OF scházelo v restauraci U Brčků, kde se rodily plány na místní revoluci. Od Brčků se politické aktivity následně přenesly do vinárny Vingl. Vedení vzniklého OF se ujal Jan Roháč, který dokázal jeho činnost účinně vézt a koordinovat, stal se lídrem OF v Přešticích a na jižním Plzeňsku azprostředkoval kontakt s vedením OF v Praze. Další vedoucí osobností byl Oldřich Váca. Organizovali debatní kroužky na náměstí kolem kašny, vylepovali plakáty po městě i na venkově. Vedli jednání s tehdejším vedením přeštického městského národního výboru.

Generální stávka

Jako po celé republice i v Přešticích začala 27. listopadu dvouhodinová generální stávka. Přestože ONV a MěstNV Přeštice veřejnými plakáty vyzývaly občany, aby se stávky nezúčastnili, nebyly vyslyšeny. Improvizovanou tribunouna náměstí byl tehdy valník od traktoru, přistavený v místech,kde stávala socha Masaryka. Jak dodává kronika přeštického Sokola: „V Přešticích jsme se zúčastnili stávky na náměstí ve 12:00 hod., která proběhla v celé republice dne 27. 11. 1989. Tím byl dán základ i ke znovuobnovení České obce sokolské a sokolských jednot.“Generální stávka je tak vnímána jako bod obratu a začátek demokratizačního procesu.

Reakce režimu

V týdeníku Nový život, který vydával Okresní výbor KSČ a Okresní národní výbor Plzeň-jih, vycházel vždy ve středu. První krátká reakce na listopadové demonstrace a stávky byla otištěnave středu 22. 11. 1989 v rubrice Po uzávěrce. Tehdy i později šlo zejména o reakce, dopisy a rezoluce členských organizací KSČa různých pracovních kolektivů, vesměs vyzývajících ke klidu a rozvaze. Dodnes mírně mrazí ze Stanoviska Lidových milicí okresu Plzeň-jih, otištěných 29. 11. v témže periodiku, které končí slovy: „Soudruzi, žádáme o rázná opatření proti všem těm, kteří ruší klid a pořádek. Není nutné se jich obávat. Dělnická třída dá takovým opatřením podporu.“ Nutno si uvědomit, že šlo sice o lidové, ale ozbrojené složky dělnické třídy.

Lednová jednání OF a NV

„8. ledna 1990 se sešli u kulatého stolu zástupci politických stran, nově vzniklého Občanského fóra vedené Oldřichem Vácou a Janem Roháčem, zástupci vysokoškoláků, Místní organizace Socialistického svazu mládeže a rady Městského národního výboru Přeštice. Z tohoto zasedání byl napsán desetistránkový zápis, se kterým se mohli seznámit všichni občané Přeštic. Přeštice prožívaly svoji malou revoluci... Následovalo plenární zasedání MěstNV 16. ledna 1990 v sokolovně za velké účasti občanů. I na tomto zasedání došlo ke střetům mezi předsedou MěstNV Václavem Herýkem a jeho místopředsedou p. Šilhavým a zástupci OF a občany. OF vytýkalo MěstNV malou ochotu a bylo znepokojeno postojem představitelů města. Na druhé straně se zástupci města hájili nutností dodržování stále platných zákonných předpisů, jakož i dohod, které byly určeny u kulatého stolu 8. ledna. Následovaly mítinky OF v sále Střediskového kulturního zařízení.“ Tolik přeštická městská kronika.

Přejmenovávání ulic

„Jedním z důsledků mnoha změn byly i změny názvů ulic a náměstí v našem městě. Od 1. ledna 1990 byla ulice Ždanovova přejmenována na Husovu, od 1. února 1990 byly přejmenovány další – Gottwaldova na Hlávkovu, Hakenova na Palackého, Nejedlého sady na Rebcovu ul., tř. A. Zápotockého na Rybovu, Ruská na Nepomuckou, park V. I. Lenina na Park kosmonautů, Gottwaldovo náměstí na Masarykovo, Čechurovo nám. na Havlíčkovo, část ulice 5. května přejmenována na Javořického.“ Slova přeštického kronikáře doplňuje vzpomínka Jiřího Siegla, otištěná v PN před deseti lety. Se spolupracovníky tehdejšího Okresního podniku služeb se zúčastnili v Přešticích generální stávky 27. listopadu 1989.Po ní napsal žádost předsedovi MěstNV o okamžité přejmenování Gottwaldova náměstí a Gottwaldovy ulice na Masarykovo náměstí a Hlávkovu ulici a Ždanovovy ul. na původní Francouzskou. Jelikož se nic nedělo, nechal v podniku nové cedule vyrobit a na Štědrý den ráno jimi nahradili dosavadní názvy ulic.

„V listopadu padá listí – a komunisti...“

První polistopadové volby do Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění a do České národní radyv červnu 1990 měly v Přešticích téměř 99% účast. Vyhrálo v nich OF s celkově kolem 60% hlasů, druzí byli komunisté s průměrně 17% hlasů. V listopadu 1990 pak proběhly první komunální volby. OF v nich získalo 63,6% hlasů a 15 mandátů, KSČ 26,8% a 7 mandátů a Československá strana lidová 6,9% hlasů a 2 mandáty. V prosinci byl starostou města zvolen Vladimír Benda, kandidát OF. Zástupcem starosty byl zvolen Ing. Jan Korec, jeden ze zakladatelů OF v Přešticích, a tajemníkem MVDr. František Sikyta.Až do této doby vedl město předlistopadový předseda MěstNV...

Michal Tejček, kronikář

Dům historie Přešticka

Popisky: 01) Obecní kronika Přeštice (1990): „Oslavy svátku práce 1. května byly letos úplně jiné než v roce minulém. Bez průvodu, bez pozdravných oslavných zdravic, bez závazků. V horní části náměstí byla tribuna, kde po krátkých projevech následoval volný zábavný program.“Na snímku poslední socialistický 1. máj v roce 1989. Foto Jiří Běl

02) Obecní kronika Přeštice (1990): „V této době se v našem městě vyskytlo množství různých plakátů, různých politických směrů, různých kvalit, docházelo ke strhávání.“ Foto Jiří Běl

03) V roce 1990 se vracejí soukromé obchody a prodejny. Foto Jiří Běl