Významní rodáci

JUDr. Jaroslav Preiss

 *08.12.1870
zemřel 29. dubna 1946 v Praze

Nejznámější a nejvlivnější český finančník první republiky se narodil v Přešticích v domě č.p. 112 na náměstí v rodině advokátního koncipienta. Vystudoval gymnázium v Domažlicích a Právnickou fakultu UK v Praze. Od roku 1904 začal pracovat v Živnostenské bance a již o 6 let později byl jmenován náměstkem vrchního ředitele a roku 1917 byl jmenován vrchním ředitelem Živnostenské banky. Po vzniku Československa v roce 1918 odmítl Preiss funkci ministra financí, ale stal se nejbližším spolupracovníkem Aloise Rašína, který byl do tohoto úřadu jmenován.

Jako šéf Živnobanky a od roku 1930 i předseda Ústředního svazu čs. průmyslníků výrazně ovlivňoval hospodářský život první republiky. Živnobanka se stala hlavní finanční institucí velkých českých firem. Preiss působil také jako osobní Masarykův bankéř a osobní rádce ve finančních otázkách. Byl nejen bohatým mužem, který vlastnil luxusní vilu na Smíchově a činžovní dům v Letenské ulici v Praze, ale také velkým podporovatelem umění.

Jako mecenáš se podílel na vykoupení rukopisů Rašína a Machara, finančně se podílel na stavbě Mánesa, Národního technického muzea a podporoval také činnost nově založené Moderní galerie. Zemřel 29. dubna 1946 v Praze a je pochován na vyšehradském hřbitově.

V místě, kde stával jeho rodný dům, byla u příležitosti 125. výročí jeho narození instalována pamětní deska.

Josef Hlávka

*15.02.1831 v Přešticích
zemřel 11. března 1908 v Praze

Nejslavnější přeštický rodák. Po gymnáziu v Klatovech a reálce v Praze završil svá studia ve Vídni studiem architektury na Akademii výtvarných umění. Provedl celou řadu význačných staveb – novou Dvorní operu ve Vídni (dnes Státní opera). V Praze projektoval a postavil mimo jiné také budovu Zemské porodnice, komplex domů ve Vodičkově ulici, budovu Hlávkových kolejí pro studenty. Nejznámějším a nejrozsáhlejším Hlávkovým dílem, které sám projektoval i postavil, je soubor staveb pro metropolitu řeckopravoslavné církve v hlavním městě západní Bukoviny v Černovcích.

Dnes zde sídlí ukrajinská universita. V roce 2011 byla tato mimořádná stavba zapsána mezi nejvýznamnější stavby světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Josef Hlávka se díky své houževnatosti, svědomitosti a pracovitosti domohl jako architekt a stavitel velkého jmění. Využíval je k podpoře rozvíjejícího se českého národního života. Z jeho iniciativy vznikly instituce a nadace. Celé své jmění odkázal národu a podpoře a rozvoji studií, vědy a umění.

V Hlávkově ulici nedaleko barokního chrámu dodnes stojí jeho rodný domek. Josef Hlávka je pochován na zdejším hřbitově v rodinné hrobce vystavěné v novogotickém stylu.

Jakub Jan Ryba

*26. října 1765 v Přešticích
zemřel 10. 04. 1815 v Rožmitálu pod Třemšínem

Jakub Jan Ryba žil v Přešticích jen do svých 6 let, pak se Rybovi přestěhovali do Nepomuku. Hudbě se Jakub Jan začal učit pod vedením svého otce, který byl výborným varhaníkem. Později, když Jakub Jan studoval v Praze v bezplatném piaristickém semináři, začal navštěvovat produkce tehdejších vynikajících hudebníků. V té době složil řadu klavírních koncertů, kvartety, serenády, množství menuetů, četné písně, zpěvohru, mši a jiné duchovní skladby. Na přání svého otce musel Jakub Jan v roce 1785 Prahu s těžkým srdcem opustit a nastoupit cestu venkovského učitele.

Na venkově napsal Jakub přes třicet mší různých typů. Světově proslulou se stala Česká vánoční mše "Hej, mistře, vstaň bystře". Vznikla v roce 1796 a byla zřejmě poprvé uvedena právě v Rožmitále, kde od roku 1788 působil jako učitel. Vleklé spory se zdejším duchovním správcem a později i s vrchností přivedly Jakuba Jana Rybu k rozhodnutí ukončit svůj život. Stalo se tak 10. dubna r. 1815 v lese nad Voltuší nedaleko Rožmitálu.

Narození J. J. Ryby v Přešticích dnes připomíná pomník, který poblíž barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích nechali slavnému přeštickému rodáku roku 1935 postavit pěvecký spolek „Skála“ a občané města Přeštic.

Další významní rodáci města Přeštice

Jaroslav Bradáč

* 17. 6. 1876 Paceřice u Liberce
+ 29. 5. 1938 Přeštice

Učitel, hudební skladatel a význačný vlastivědný pracovník. Vydal sbírku národních písní z Plzeňska a Sulislavska s klavírním doprovodem. Velmi oblíbeny byly jeho dětské písně ze školního zpěvníku „Poupátka“. Stál u zrodu regionálního časopisu „Pod Zelenou Horou“. Střední a starší generace si dobře pamatuje Bradáčův dům  v Rebcově ulici, krásně zdobený lidovými motivy F. V. Eisenreicha (dnes DDM).

Louis Křikava

vl. jménem Aloisius Maria Křikava
* 12. 12 1873 Přeštice
+   3.  6. 1920 Praha

Dekadentní básník, literát, žurnalista. Vlastním jménem Aloisius Maria Křikava. V Přešticích  (dům čp. 326 na náměstí) prožil v rodině soudního úředníka své dětství a mládí. Vřelý vztah k rodnému městu ztvárnil později v literární črtě nazvané „O nezničitelném citu“. Nesporný talent i formální osobitost projevil hned ve své první básnické sbírce „V nocích bezhvězdných“ (1899). Druhá sbírka  nazvaná „Pyrrhova vítězství“ vyšla v roce 1901. Chorobně vznětlivá Křikavova bytost se jasně projevila ve sbírce meditativní, žánrové a náladové poezie „Blažej Jordan“ (1904). Z patologických stránek lidského života je čerpána improvizace veršem „Pavilon moru“ (1907). Zprvu pracoval jako redaktor „Moravského kraje“ v Brně, od r. 1907 žil v Praze jako soukromý úředník a žurnalista.  Publikoval pod pseudonymy: Louis z Přeštic, Vít Ryol, Blažej Jordán.

Vyznání městu Přeštice

Josef B. Rebec

*  8. 10. 1842 Jindř. Hradec
+22. 11. 1906 Praha 

Pedagog, sběratel a spisovatel. Od r. 1868 byl jmenován ředitelem hlavní farní školy v Přešticích.
Vedle pedagogické činnosti byl také nadšeným osvětovým pracovníkem, sběratelem učebních pomůcek, autorem divadelních her pro děti a literárních prací s tematikou přeštického okresu „Vodstvo a horstvo okresního hejtmanství Přeštického“ z roku 1881 a „Zeměpisný nástin hejtmanství Přešticko-Nepomuckého“, který vydal v roce 1885.

E. Václav Řičák

* 26.   9. 1824 Markvartice
+ 28. 12. 1904 Přeštice

Děkan v Přešticích od roku 1877. Věnoval se studiu historie a archeologie. Zastával funkci biskupského notáře, byl dopisujícím členem c.k. centrální komise pro zachování historických a archeologických památek ve Vídni. Napsal a v roce 1864 vydal „Dějepis města Přeštic a jeho okolí“, který je doposud jediným uceleným zdrojem informací o historii Přeštic.

Václav Sedláček

* 16.   9. 1870 Přeštice
+ 19. 12. 1959 Přeštice 

Ředitel měšťanské školy chlapecké a školy živnostenské v Přešticích. Od roku 1935 do roku 1951 kronikář města Přeštic. Jeho dílem je také ilustrovaná kronika, ve které jsou  kresby významných budov a různých částí Přeštic. 

Karel Schwarz

* 21. 12. 1863 Přeštice
+  7.    5. 1939 Plzeň

Účetní rada, fejetonista, čestný člen plzeňského Hlaholu. Vzpomínky na své mládí prožité v Přešticích zaznamenal ve fejetonech, které budou navždy cenným vylíčením společenského a občanského života v Přešticích v sedmdesátých a osmdesátých  letech 19. stol. V roce 1931 vyšly fejetony knižně pod názvem „Pomněnky“.

Václav Stach

* 15. 4. 1754 Přeštice
+ 24. 5. 1831 Vídeň

Kněz, básník a překladatel.

Učil na kněžském semináři v Olomouci. Složil tři velké spisy, ve kterých polemizuje s J. Dobrovským o prozódii: „Divný oučinek potěhu“, „Obrana staročeského veršování proti novým nezákladným nápadům“ a „Má vzbuzená chuť k zpěvu“.Václava Stacha připomíná pamětní deska, zasazená na jeho rodném domě čp. 111 na náměstí v Přešticích.

Čerpáno z publikace Osobnosti Přešticka, která je v prodeji za 120,- Kč v Informačním centru Přeštice a Domu historie

Přešticka.K zapůjčení či nahlédnutí je v Městské knihovně v Přešticích a Domu historie Přešticka.